Přípravy
26. 5. 2009
Týden před odjezdem jsem nezvykle v klidu, což je asi tak jediné, co mě poněkud znervózňuje.
Rozhodla jsem se tedy zahájit přípravy a to rozlučkovým večírkem, čímž jsem zabila další čas, neboť mé jediné snahy následující den byly udržet žaludek na svém místě, resp. jeho obsah.
Večírek byl pojmenován stylově coby "jahodový dýchánek", reálně by se však mohl nazývat "pivní smršť", což mi ovšem nezabránilo spořádat nad ránem košík jahod, který jsem dostala od kamarádů. To vysvětlovalo červené fleky po obličeji, které jsem si ráno původně vysvětlovala jako alergickou reakci na alkohol...Uf. Nakonec se tedy konal i onen "dýchánek" a já tak svůj odjezd na ovocnou farmu oslavila se vším všudy.
Odjezd se však nezadržitelně blíží a já své dny dále prožívám, jako by se mě netýkal. Vždy se s ostatními bavím tím, jaká je sběr jahod šílená činnost, že musím působit jak masochysta. Obzvláště pak, když do výčtu plánovaných pracovních úkolů přibylo sekání trávy...kosou! Stále mě to však rozesmívá a jsem moc zvědavá, kdy mě ten smích přejde.
Vlastně už mám první větší šok za sebou. V neděli (3 dny před odjezdem) vznesla mamča nevinný dotaz:
"Máš pas?", samozřejmě tím myslela cestovní...
"No dovol?! Jistěže mám pas!Jen nevím kde...". A už je to tady! S hrůzou jsem doma prohrábla své uspořádané hromádky nepořádku a překvapivě objevila pas na svém místě! S prošlou platností...
Chvíli jsem rozjímala nad tím, jak ten čas strašně letí, nicméně to situaci neřešilo. Řešení byl obecní úřad a vydání expresního pasu, Kč 1500,-.
"Akorát není jisté, jestli vás s jeho půlroční platností pustí zpátky...", oznámila mi úřednice a pokračovala s vyplňováním příslušného formuláře...
"Já bych se ale docela ráda vrátila", odvážila jsem se sdělit "překvapující" informaci. S kolegyní mě pak tedy odkázaly na norskou ambasádu, kde si to mám ještě raději ověřit. Uháněla jsem domu nakopnout internet a během chvilky jsem si oddechla, div se mi nedělaly bubliny u nosu:
http://www.noramb.cz/travel/touristinformation/pass/shengen.htm
- na stránkách stojí, že v rámci Shengenu mohu od loňského roku cestovat do Norska na občanský průkaz. Pro klid duše jsem ještě na velvyslavenství zavolala a nechala si vše říct na vlastní uši.
Tím končí mé první drama spojené s odjezdem. Co bude dál?;-)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář